斯洛伐克語
此條目可参照俄語維基百科相應條目来扩充。 (2025年1月1日) |
斯洛伐克語(slovenský jazyk / slovenčina)屬於印歐語系斯拉夫語族西斯拉夫語支,同波蘭語和捷克語以及索布語相近,特別是跟捷克語的使用者可以無障礙的交流。斯洛伐克語主要使用在斯洛伐克,其次使用于捷克和塞爾維亞。
斯洛伐克语 | |
---|---|
slovenčina | |
母语国家和地区 | |
区域 | 中欧 |
母语使用人数 | 超过6百万 |
語系 | |
官方地位 | |
作为官方语言 | ( |
管理机构 | 斯洛伐克科学院(Ľudovít Štúr Institute of Linguistics) |
語言代碼 | |
ISO 639-1 | sk |
ISO 639-2 | slo (B) slk (T) |
ISO 639-3 | slk |
地理分佈與方言
全球使用斯洛伐克語的人口大約為六百萬,絕大多數的使用者主要集中在中歐的斯洛伐克及其周邊的國家。在斯洛伐克,86%的居民以斯洛伐克語為母語,同時它也是斯洛伐克的官方語言。在捷克,斯洛伐克語作為通用語言依然有大約二十萬的使用人口;在塞爾維亞的伏伊伏丁那自治省,大約有將近六萬的斯洛伐克人居住在該地的彼得羅瓦茨自治區(Báčsky Petrovec)內,斯洛伐克語在該自治區享有官方語言的地位。
斯洛伐克是個山地國家,所以方言非常複雜,有的方言可以相通,有的方言卻不能相通。總體來說,斯洛伐克語方言之間的差異主要表現在音韻結構、字尾變化和詞彙上,句法上的差異很小。根據這些方言的相似性,可以劃分出三個斯洛伐克語的方言群。(以下內容涉及到的斯洛伐克分區請參閱斯洛伐克行政區域)
- 西部方言群:主要分布在斯洛伐克西部的布拉迪斯拉发地區、特爾納瓦地區、尼特拉地區以及特倫欽地區的大部份。該方言群的方言同捷克語很相近。
- 中部方言群:主要分布在斯洛伐克中部的日利納地區、班斯卡-比斯特里察地區的北中部以及特倫欽地區的東南部。該方言群還可以再分做兩個次方言群。今天標準斯洛伐克語就是建立在該方言群的方言之上。該方言的南部次方言群的方言含有不少南斯拉夫語族語言的特色。
- 東部方言群:主要分布在斯洛伐克東部的科希策地區跟普雷紹夫地區,該方言群還可以再分做三個次方言群。該方言群的方言帶有不少東斯拉夫語族語言和波蘭語的特色。
捷克语和斯洛伐克语很类似,可互通。
现代的书面斯洛伐克语由斯洛伐克文人卢多维特·什图尔于公元19世纪改革创制。
文字
斯洛伐克語使用拉丁字母書寫,斯洛伐克語字母表裡面有46個字母。比捷克語多出3個字母,跟捷克語一樣,斯洛伐克語的字母也添加多種不同的變音符號。
斯洛伐克语字母 | |||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | a | Á | á | Ä | ä | B | b | C | c | Č | č | D | d | Ď | ď | Dz | dz | Dž | dž | E | e | É | é | F | f | G | g | H | h |
Ch | ch | I | i | Í | í | J | j | K | k | L | l | Ĺ | ĺ | Ľ | ľ | M | m | N | n | Ň | ň | O | o | Ó | ó | Ô | ô | P | p |
Q | q | R | r | Ŕ | ŕ | S | s | Š | š | T | t | Ť | ť | U | u | Ú | ú | V | v | W | w | X | x | Y | y | Ý | ý | Z | z |
Ž | ž |
音韻結構
母音
斯洛伐克語有6個母音:a [a], ä [ɛ], e [e], i / y [i], o [o], u [u];5個長母音:á [aː], é [eː], í / ý [iː], ó [oː], ú [uː];3個複合母音ia [ja], ie [je], iu [ju];一個特有的複合母音:ô [uo]。
在斯洛伐克語中,「L」和「R」可以同時擔當母音的角色(例如:krb, vlk)。這種現象,語言學上稱之為「自鳴音」,而字母「Ĺ 」和「Ŕ」則是這兩個「自鳴音」的長音(例如:stĺp [stlːp])。
子音
無聲子音(清) | k /k/, ch /x/, p /p/, f /f/, s /s/, t /t/, ť /tʲ/ c /ts/, š /ʃ/ , č /ʧ/ |
有聲子音(濁) | b /b/, v, w /v/, m /m/, g /g/, h/ɦ/, r /r/ j /j/ l /l/, ľ/lʲ/, n /n/, ň /nʲ/ d /d/, ď /dʲ/, z /z/, ž /ʒ/, dz /dz/, dž /ɖ͡ʐ/ |
斯洛伐克語有27個子音,上面的表格列出了表達這些子音的27個字母,另外還有表達兩個輔音組合的 q /kv/,x /ks/。
拼讀規則
斯洛伐克語的字母拼讀規則比較簡單,因為是一個字母對應一個音,所以斯洛伐克文基本可以做到「見字讀音」。
斯洛伐克語的詞彙都有重音,在單音節的辭彙裡重音在該音節上,在多音節詞彙裡重音固定在第一個音節上。
母音 e, é, í, ia, ie, iu 跟子音字母 d, l, n, t 拼讀的時候,這四個子音字母需要讀成與之相對的顎化音 ď, ľ, ň, ť。
字母v後面如果沒有母音出現的時候,需要唸做半母音/w/。
有聲子音在字尾或句尾需要讀成與之相對的無聲子音,即「濁音清化」。
参考资料
- Ľudovít Štúr(* 1815 Uhrovec — † 1856 Modra)— kodifikátor spisovnej slovenčiny, politik, estetik, pedagóg, básnik a publicista, jedna z ústredných osobností slovenského kultúrno-politického života polovice 19. storočiaRead more: https://(zlatyfond.sme.sk/autor/53/Ludovit-Stur/#ixzz36Xy7o2TH. [2014-07-05]. (原始内容存档于2021-12-03).
- Ľudovít Štúr – kodifikátor spisovnej slovenčiny, básnik, politik, publicista, redaktor, pedagóg. [2014-07-05]. (原始内容存档于2021-04-14).
- Dňa 12. januára 1856 zomrel Ľudovít Štúr. Pokojne skonal, „po velkých bolestech a mnohém krvácení“ . Životom vyplnil štyridsať rokov, dva mesiace a štrnásť dní.. [2014-07-05]. (原始内容存档于2014-07-14).
- Životopis Ľudovíta Štúra. [2014-07-05]. (原始内容存档于2021-04-14).
參考文獻
- Dudok, D. (1993) Vznik a charakter slovenských nárečí v juhoslovanskej Vojvodine [The emergence and character of the Slovak dialects in Yugoslav Vojvodina]. Zborník spolku vojvodinských slovakistov 15. Nový Sad: Spolok vojvodinských slovakistov, pp. 19–29.
- Musilová, K. and Sokolová, M. (2004) Funkčnost česko-slovenských kontaktových jevů v současnosti [The functionality of Czech-Slovak contact phenomena in the present-time]. In Fiala, J. and Machala, L. (eds.) Studia Moravica I (AUPO, Facultas Philosophica Moravica 1). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, pp. 133–146.
- Nábělková, M. (2003) Súčasné kontexty slovensko-českej a česko-slovenskej medzijazykovosti [Contemporary contexts of the Slovak-Czech and Czech-Slovak interlinguality]. In Pospíšil, I. – Zelenka, M. (eds.) Česko-slovenské vztahy v slovanských a středoevropských souvislostech (meziliterárnost a areál). Brno: ÚS FF MU, pp. 89–122.
- Nábělková, M. (2006) V čom bližšie, v čom ďalej... Spisovná slovenčina vo vzťahu k spisovnej češtine a k obecnej češtine [In what closer, in what further... Standard Slovak in relation to Standard Czech and Common Czech]. In Gladkova, H. and Cvrček, V. (eds.) Sociální aspekty spisovných jazyků slovanských. Praha: Euroslavica, pp. 93–106.
- Nábělková, M. (2007) Closely related languages in contact: Czech, Slovak, "Czechoslovak". International Journal of the Sociology of Language 183, pp. 53–73.
- Nábělková, M. (2008) Slovenčina a čeština v kontakte: Pokračovanie príbehu. [Slovak and Czech in Contact: Continuation of the Story]. Bratislava/Praha: Veda/Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. 364 pp., ISBN 978-80-224-1060-1
- Sloboda, M. (2004) Slovensko-česká (semi)komunikace a vzájemná (ne)srozumitelnost [Slovak-Czech (semi)communication and the mutual (un)intelligibility]. Čeština doma a ve světě XII, No. 3–4, pp. 208–220.
- Sokolová, M. (1995) České kontaktové javy v slovenčine [Czech contact phenomena in Slovak]. In Ondrejovič, S. and Šimková, M. (eds.) Sociolingvistické aspekty výskumu súčasnej slovenčiny (Sociolinguistica Slovaca 1). Bratislava: Veda, pp. 188–206.
- Štolc, Jozef (1968) Reč Slovákov v Juhoslávii I.: Zvuková a gramatická stavba [The speech of the Slovaks in Yugoslavia: phonological and grammatical structure]. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
- Štolc, Jozef (1994) Slovenská dialektológia [Slovak dialectology]. Ed. I. Ripka. Bratislava: Veda.
延伸閱讀
- Hanulíková, Adriana; Hamann, Silke, Slovak (PDF), Journal of the International Phonetic Association, 2010, 40 (3): 373–378 [2021-12-21], doi:10.1017/S0025100310000162, (原始内容存档 (PDF)于2019-12-16)
- Kráľ, Ábel, Pravidlá slovenskej výslovnosti, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1988
- Mistrík, Jozef, A Grammar of Contemporary Slovak 2nd, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1988 [First published 1982]
- Pauliny, Eugen; Ru̇žička, Jozef; Štolc, Jozef, Slovenská gramatika, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968
- Short, David, Slovak, Comrie, Bernard; Corbett, Greville G. (编), The Slavonic Languages, London and New York: Routledge: 533–592, 2002, ISBN 9780415280785
參閱
- 斯洛伐克語音系(Slovak phonology)
- 斯洛伐克語盲文(Slovak Braille)
- 斯洛伐克語正字法(Slovak orthography)
- 斯洛伐克語變格法 (Slovak declension)
外部連結



- Ľ. Štúr Institute of Linguistics – Slovak Academy of Sciences (页面存档备份,存于互联网档案馆)
- Slovak National Corpus (页面存档备份,存于互联网档案馆)
- Slovak Monolingual Dictionaries (页面存档备份,存于互联网档案馆)
- Slovake.eu – Online Language Course (页面存档备份,存于互联网档案馆)
- Online Translation Dictionaries (页面存档备份,存于互联网档案馆)
- Slovak Phrasebook with Audio (页面存档备份,存于互联网档案馆)
- E-Slovak – Online Language Course
- Slovak Language Lessons for Beginners (页面存档备份,存于互联网档案馆)
维基百科, 维基, 书, 图书, 图书馆, 文章, 阅读, 下载, 免费, 免费下载, 手机, 电话, 安卓, iOS, 苹果, 智能手机, 电脑, 网络, 计算机, 关于 斯洛伐克語 的信息, 什么是 斯洛伐克語?斯洛伐克語 是什么意思?
留下回复
想加入讨论吗?欢迎自由贡献!